Co je na tom firemním stěhování větší problém, je to, že slovenská radost může trvat jen krátce. Do chvíle, než třeba Polsko zavede ještě nižší daně a ještě výhodnější podmínky k podnikání. Evropané, kteří vidí dále než na svoji mezistátní hranici, už několik let říkají nahlas, že takhle se to dělat nedá a že by měla být určena nějaká minimální a maximální míra podnikatelských daní.
Zatím si ale hrajeme na vlastních malých národních písečcích. Občan, oblblý tím, že „bude mít práci“, neprotestuje, byť mu tím utíkají jeho vlastní peníze, které ve státech velikosti Slovenska nebo Česka ani ti fikaní Italové, Rakušané nebo Maďaři nedoplatí.
Trpí tím Evropa jako celek. Daňová suverenita, kterou si pro sebe i Slovensko tak hlasitě vynucuje, je dlouhodobě neudržitelná, má-li Evropa fungovat jako jeden ekonomický organismus. Budeme to znamenat trochu méně samostatnosti, ale zase budeme součástí největší ekonomiky světa, kterou ani taková Čína nikdy nedožene.
A to za trochu méně sobectví a sebestřednosti stojí.